I am not alone anymore. Even if I feel lonely.
medideník červen
Pondělí Ráno jsem šla cvičit a zase jsem se tam akorát ztrapňovala. Jak by řekl Radek, ve fitku se ale nikdo neztrapňuje... (Ani tahle myšlenka mi moc nepomáhá.) Upřímně jsem demotivavá, protože moje výsledky se vůbec neblíží tomu, jak bych chtěla, aby to vypadalo. Ono se vlastně po roce běhání a takovýho lehkýho nic nedělání není čemu divit. Koupila jsem si v Lidlu mandle v cukru. A celý jsem se sežrala. Večer jsem si skoro uřízla prst, když jsem krájela chleba. Trochu přeháním, ale krve teklo hodně. Ale dobrý, bylo to na levý ruce. Úterý Už mě to učení děsně sere . Nebaví! Už mě to učení hrozně nebaví. Některý věci čtu po dvacátý a pořád mám pocit, že je vidím poprvý. Aktuálně svádím souboj s názvy antidepresiv. Mám pocit, že mi život protejká mezi prstama, protože zatímco se učím antidepresiva, který jako zubařka budu asi horkotěžko předepisovat, tak ostatní žijí. Teda žijí na sociálních sítích. Všechny příspěvky o nastávajících maminkách, zařizování bytu, stavění domu... Mě serou ....
Komentáře