zubařskej deník: říjen

 Poslední září. Poslední první den a týden školy.

Je to divný, nebudu lhát.

Příští rok touhle dobou z nás (snad) budou doktoři.

Co je dobrý

Máme hodně klinických praktik. No dobře. Ne hodně. Máme je dvakrát týdně. Ale to mi upřímně úplně stačí, víc času v nemocnici s extrémně příjemnejma sestrama trávit nechci.

Po měsíci se střídáme na odděleních. Začala jsem na konzervačním oddělení (výplně, ošetření kořenových kanálků atp.). Kupodivu jsem během prvních dvou týdnů zvládla udělat státnicového pacienta.

(Státnicovej pacient znamenalo, že jsem udělala jednu rozsáhlou výplň a udělala komplexní stomatologické ošetření - přijde mi to dost úsměvný... A nedostatečný.)

Ale dobrý, mám to hotový, rozhodně si nestěžuju.

Taky mi konečně někdo vysvětlil, jak se dělá intraorální incize (jak a kde se řeže, když je pacient oteklej - zjednodušeně samozřejmě). Doktor se před praktikama smál, že takoví pacienti se objednávají celkem blbě, respektive takoví pacienti prostě přijdou. Asi těžko si objednáte na pondělí pacienta s bolestí, který zrovna potřebuje intraorální incizi. Tak dlouho se tomu smál, až další týden fakt přišel oteklej pacient. :D

Když nemůžeš ty za pacientem, pacient přijde za tebou. :D

Takže mě nechal udělat incizi a zavést drén. Juchů. Ačkoliv se s chirurgií moc nekamarádím, tak tohle bylo fajn. Pacient byl snad ještě vděčnější než já a přinesl plnou tašku zákusků, který si dala tak půlka ročníku po obědě :D

Další dobrá věc, která se mi povedla - hezky jsem endodonticky ošetřila dvoukořenový dolní druhý řezák (dvoukořenový dolní řezáky jsou celkem vzácný a dost často není úplně jednoduchý takovej zub ošetřit i s jedním kanálkem). Blondýna vyfasovala mikroskop za milion (jakože fakt za milion) a šla pracovat.

Suma sumárum máme dvakrát týdně čtyřhodinový praktika a k tomu chodím na jeden den do ordinace. Udělala jsem víc hezký a míň hezký výplně, udělala jsem několikrát endo... A jsem spoko.

Taky jsem začala chodit na crossfit. Extrémně mě to baví, ovšem moje ruce dost trpí, jelikož mám prakticky pořád sedřenou kůži. (To je moc fajn, když si stokrát denně myjete a dezinfikujete ruce. Vůbec to nepálí.) Že jsem na gymnastiku jelito mě nepřekvapuje.

Co zase tak dobrý není

Některý postupy mě v nemocnici neskutečně iritujou.

Jako třeba Fuji, který se míchá. N-e-n-á-v-i-d-í-m h-o. Odmítám dělat výplně z jakýhokoliv jinýho Fuji než z kapslovýho. (Mimochodem ve Finsku nic jinýho ani neznaj a běžně používaj kapslový Fuji na praktikách na fantomech. A maj dokonce i barevný, což je božský na provizorní výplně u enda!)

Naprosto ze srdce nenávidím, když mám zavřít endo, se kterým se jebu dělám dvě hodiny Cavitem. Hodně těsnící výplň. :) Vůbec se mi to znovu neinfikuje...

Přitom to stejně zaplatí pojišťovna, tak nechápu, proč to nemůžu udělat pořádně.

Naprosto zbožňuju chaos:

nevíme, co přijde za pacienty, ani jaký výkony se u nich budou dělat

když už nedejbože něco rozděláme a nedokončíme, tak už pacienta nikdy neuvidíme

(chci zpátky do Finska! - tam ošetřovali jednoho pacienta od začátku do konce)

Taky máme asi ten nejzbytečnější předmět na světě: Veřejné a sociální zdravotnictví. Teprve po čtyřech týdnech jsem zjistila, že jsou to vlastně dva předměty a ne jeden. :D

Je to vyloženě uspávačka hadů.

A všeobecnejch předmětů taky moc neubylo.

Rekonstrukce bytu jde žalostně pomalu.

Co ale miluju absolutně nejvíc je volání s ČEZem.

Za prvé v bytě nemáme plynoměr.

Už mi přišly čtyři smsky o tom, že mi přijdou namontovat plynoměr, ačkoliv jsem smlouvu ukončila.

Po pátým hovoru a třetím vyplnění Odstoupení od smlouvy mi přišla pátá smska o tom, že mi přijdou zítra namontovat plynoměr.

:D

Už jsem tam volala tolikrát, že znám snad všechny operátory.

Jelikož chci navýšit příkon a musela jsem vyplnit ultra dlouhej formulář, kde se mě ptali pomalu na moje poslední gynekologický vyšetření a taky na to, jestli mám zavlažování ve svým novým bytě... :D Tak předpokládám, že mi tak za tři týdny přijde email, že moje cytologie je sice fajn, ale když nebudu mít v pátým patře zavlažování, tak mi příkon nenavýšej.... :D

(Mimochodem se tam vyplňuje, jakej příkon má třeba chlazení, zasněžování, nebo elektromobil.)

Abych ze sebe udělala ještě větší blondýnu, tak si volám pravidelně se statikem. S koupelnářem. S týpkem, co navrhuje kuchyni... Taky s centrálním archivem města Plzně. A 99 % času jsem fakt totální blondýna.

Mimochodem věděli jste, že když vám namontují nový elektroměr, tak vyhodí pojistky? A víte, kde je hlavní jistič v paneláku?

Protože po třetím hovoru s ČEZem, kdy mi stále nešla elektrika, mi řekli, že asi vyhodili pojistky.

Tak nejsem blbá a kde jsou pojistky vím.

Ale že hlavní jistič je jinde, to už mi nikdo neřekl.

Jsem ale silná nezávislá žena a našla i hlavní jistič.

Připadám si hrozně dospěle.

Haha.

Až na jeden malý detail: zařídím si byt a pak vypadnu do zahraničí? :D

Tak třeba tady ještě chvíli zůstanu.

Závěrem

Některý výkony mi jdou líp, některý hůř. Ale o tom to předpokládám je a ještě dlouho bude.

S ČEZem budu jednou kámoška.

Můj odzbrojující úsměv a prořízlá pusa mě taky protlačí všude.

Můj osobní život je asi o dost zajímavější než život ostatních.

Takže až se zase někdo bude ptát...

- My spolu jen šukáme a běháme. :D

-- A manžel to schvaluje.