zubařskej deník listopad

Obecně

V listopadu jsem navštívila oddělení stomatochirurgie.

Já se obecně s chirurgií moc nekamarádím. Ani ne protože bych byla kopyto... Spíš mě to vážně moc nebere. Navíc devadesát procent času tam jen stojíme a čumíme. Což je drtivou většinu času ztráta mého drahocenného času. Obzvlášť v pondělí v 7:30. Mnohem radši bych spala. Ležela a koukala na Chirurgy. Spala. Spala. Cvičila. Nebo spala.

Co je fajn

Mám hotovýho druhýho státnicovýho pacienta. Takže teď už se můžu vesele nudit. :D Haha.

Mám za sebou chíru!

(Trochu) na poslední chvíli jsme uspořádali půlení (o dva roky později). Teda neuspořádali, vlastně ho uspořádali všeobecný a my se k nim nějakým zázrakem nacpali. Musím říct, že to bylo super, ačkoliv si některý chvíle moc nevybavuju, vzniklo několik mládeži nepřístupných fotek a videí a já měla kocovinu další dva dny.

Jeli jsme s mojí nejlepší kamarádkou, jejím kamarádem a mým manželem na Šumavu.

Dost jsme zmokli a přijeli domů mokrý jak slepice, ovšem víno a svařák vždycky zachrání situací.

Druhý den sněžilo. Připadala jsem si jako zpátky ve Finsku.

Bylo to kouzelný.

Na crossfitu už zdaleka nejsem takový kopyto. Dokonce i cviky na hrazdě se začínají zlepšovat.

Jedna pacientka mi řekla, že by si chtěla se svým psychiatrem popovídat stejně dobře jako se mnou... Obě jsme byly na antidepresivech a to rozhodně koreluje se schopností chápat co se děje a jak vnímají svět ostatní.

Možná bych ještě měla zvážit změnu oboru.

Co zase tak fajn není

Začínám být dost unavená. Vlastně nezačínám, To bych někdy musela přestat být unavená. Takže o víkendu se vyspím hezky 12 hodin a můj manžel už pochopil, že nemá cenu se se mnou na cokoliv dívat po devátý večer, protože u toho stejně usnu.

Už říkám od ledna, že jsem unavená. Možná ještě dýl.

Ale s vidinou státnic se mi nespí o moc líp.

Můj terapeut mi nakázal chodit na procházky, takže nejenže trávím spoustu času na crossfitu, teď ještě ke všemu chodím všude pěšky.

Bezva.

Realita nebo vtípky... Realita.

Na ORL nám doktor ukazoval obrázek se slovy: poznáte, co tam pánovi uvízlo?

"Hmmm to vypadá jako ocas ryby."

(Já teda tipovala cibuli.)

Fakt to byla ryba, která se zasekla za epiglottis (hrtanovou příklopkou) a mrskala jsem buď tak, že se pacient dusil, nebo dávil.

Když přijel na příjem, tak se rybka nechtěla nechat vytáhnout. Takže ho uspali, když na sále chtěli rybku vytáhnout, tak skončila v žaludku. :D

Odkud už ji teda vytáhli.

Pacient tvrdil, že nepil alkohol.

Ok.

Ale po (ne)požití alkoholu usnul a jeho kamarády nenapadlo nic lepšího, než mu nacpat rybku z akvária do pusy.

Zajímalo by mě, jestli rybka přežila a dali mu ji domů v igelitovým sáčku napuštěným vodou.